Dolni Kounice TCH

Nevšední kouzlo nevšedního mesta

Návštevík, který prijíždí po silnici od Brna se po príjezdu na vrchol návrší nad obcí Melcany ocitne jakoby v jiném svete. V údolí pod ním se mezi kopci vine reka Jihlava a na obou brezích se rozkládá v malebné poloze mesto Dolní Kounice. 

Jako neprehlédnutelná dominanta se tycí na kopci poutní kaple svatého Antonína, postavená roku 1757 stavitelem Františkem Antonínem Grimmem. Ke kapli vede z mesta krížová cesta se ctrnácti zastaveními. 

Jako protipól se na návrší na opacném brehu reky vypíná rozsáhlá silueta zámku. Tato význacná památka, která pod renesancní slupkou ukrývá puvodní klášterní hrad, vdecí za svou podobu velkolepé prestavbe v letech 1532 až 1552 za držení Jirího Žabky z Limberka a dále Bernarda Drnovského z Drnovic v letech 1588 až 1604. Pres svuj špatný stav zustává jednou z nejvýznacnejších památek renesancní architektury na Morave. 

Pod zámkem se nachází patrne nejznámejší a nejvýznamnejší historická památka ve meste - rozsáhlá a svým zpusobem ojedinelá zrícenina premonstrátorského kláštera “Rosa coeli” (Ruže nebeská). Založen roku 1181 Vilémem z Pulína získal svou podobu rozsáhlou prestavbou v letech 1330 až 1390 ve stylu vrcholné gotiky. Po období rozmachu byl za husitských válek vypálen a po krátkém obnovení reholního života v roce 1527 zanikl. Poslední pokus o obnovu koncem 17. století byl prerušen požárem v roce 1703. Poté byl premonstráty prodán a nekolikrát zmenil majitele. Dnes je objekt zprístupnen a je využíván pro kulturní úcely. 

Nejvíce historických památek se nachází na Masarykove námestí a v jeho blízkém okolí. Východní stranu námestí uzavírá kostel svatého Petra a Pavla postavený v novorenesancním slohu v letech 1877 až 1879 místo puvodního gotického kostela, který stál u reky a musel být po povodni v roce 1862 stržen. Za kostelem na mírném návrší stojí další církevní památka – kostel zasvecený svatému Fabiánovi, Šebastiánovi a svaté Barbore. 

Tento puvodne protestantský kostel byl v 17.století prestaven do barokní podoby. V soucasné dobe je v majetku pravoslavné církve, která zde usiluje o obnovu své farnosti, jež byla dríve velmi pocetná. Její puvodní modlitebna i s pametní deskou pripomínající vysvecení biskupem Gorazdem, který byl za okupace popraven, se nachází na Ružové ulici pri ceste ke klášteru. 

Pri západním okraji námestí se zachovalo nekolik ulicek puvodního židovského gheta s jednou z nejstarších synagog na Morave. Byla postavena v roce 1652 ve slohu maursko renesancním. V roce 1988 až 2004 byla kompletne zrestaurována a nyní slouží kulturním a spolecenským úcelum. 

Jižne odtud na kopci za mestem se rozkládá židovský hrbitov, který byl založen v 17.stol. po zrušení staršího hrbitova, jenž stál na jiném míste. Obsahuje velmi cenné barokní a klasicistní náhrobky. Na námestí a v prilehlých ulicích se uchovalo nekolik renesancních a barokních domu, napríklad dum c.p.63 na Masarykove námestí, bývalý hostinec puvodne patrící Humpoleckým z Rybenska. Dále dum c.p.125 na ulici Tovární, bývalá stará pošta, domy c.p.70 a 75 na ulici Hlavní, které dal postavit v roce 1590 zdejší rychtár Jan Tišnovský z Czimperku. Ve meste se také nachází nekolik barokních soch, napríklad socha svatého Jana Nepomuckého na Masarykove námestí a socha téhož svetce u kostela sv.Petra a Pavla. Na námestí Míru ležícím na levém brehu reky se nachází pozdne gotická kaple svatého Jana Krtitele jako pozustatek hrbitova zrušeného v r.1947. 

V okolí mesta lze pri cestách do sousedních obcí potkat nekolik kamenných krížu a božích muk, o nichž se traduje že zde ústily tajné chodby vedoucí z kláštera do zámku. Návšteva Dol Kounic umocnená poznáním kulturních a duchovních hodnot starobylého mestecka,obohacená posezením ve vinném sklípku, zanechá v každém nezapomenutelný zážitek.